Po 13. místě na Daytona International Speedway, kde tým z hloubi pole vystoupal až do okamžitého vedení, dorazil tým U8 Divisione a tým R.R. a M.M do Le Mans s jasným cílem napravit reputaci a skórovat body. Z padesátého místa na startu se čtyřčlenná posádka Radima Daňka, Romana Berana, Michala Vágnera a Miroslava Chlastáka postupně prodírala dopředu v hustém provozu GT3 a prototypů, kde každý risk musel být pečlivě vážený.

První hodiny závodu prověřily schopnost týmu zvládat provoz na Mulsanne a Tertre Rouge; několik prudkých soubojů na brzdách a chytré využití slipstreamu přinesly postupné zisky míst. McLarenu pomáhala vyváženost podvozku na dlouhých rovinkách i stabilita v technických úsecích, což umožnilo měnit tempo podle situace. Noční část závodu byla klíčová: posádka udržovala konstantní rychlost, přitom šetřila pneumatiky a minimalizovala riziko, když se kolem děly incidenty — celkem jich viděli 35, tým však utrpěl jen několik drobných smyků bez větších následků.

Strategie byla páteří výsledku. Tým zvolil rozváženou pit-stop strategii s 13 zastávkami, v nichž bylo nutné sladit doplňování paliva, výměnu gum a drobné opravy po kontaktech v provozu. Dvě penalizace po 40 sekundách za porušení pit-linie představovaly těžký moment — časová ztráta byla citelná — ale taktika a nasazení jezdců dovolily ztrátu zredukovat. Klíčový zlom nastal během posledních hodin: inženýři vyhodnotili stav paliva a pneumatik a nasměrovali Radima do defenzivního režimu s jasným úkolem šetřit 10 litrů paliva bez ztráty kontaktu se soupeři. Radim přesně poslouchal návod z boxové zdi, dokázal udržet gap a zároveň prodloužit stint.

Dva okruhy před koncem inženýři potvrdili, že auto má dost paliva na dokončení. Z boxu zazněla jediná, tvrdá instrukce: "Jeď kudlu a sežer ho." Radim na to čekal celý závod. V předposledním kole dotáhl tlak na soupeře, v posledním kole zvolil perfektní stopu do druhé šikany u Hunaudières, kde při prudkém brzdném manévru zůstal klidný a zkušeně na výjezdu ze šikany nabral rychlost a předjel soupeře — manévr rozhodl o pozici do cíle.

Nešlo jen o poslední okamžik; za úspěchem stála celodenní konzistentnost. Nejrychlejší okruh týmu 3:54.147 přišel v nočních hodinách a potvrdil, že tempo McLarenu bylo konkurenceschopné. Bez zásadních změn počasí — polojasno a žádné safety-cary — byla to hlavně čistá strategie, precizní práci v boxech a schopnost jezdců kontrolovat riziko, co rozhodlo. Po 355 odjetých kolech a ztrátě dvou kol na vítěze přijel tým do cíle sedmý, s pocitem, že penalizace a pár menších smyků byly překážkami, které lze překonat důrazným výkonem.

Výsledek je pro U8 Divisione a R.R. a M.M. více než pouhým umístěním: je to důkaz toho, že tým zvládá dlouhý endurance management paliva, perfektně načasované pit-stopy a že posádka umí útočit i bránit se ve vysokotlakých chvílích. Třešinkou na dortu byl rozhodující útok na Hunaudières, který korunoval den bez safety caru a bez kolísání počasí — čistý, tvrdý závod od první do poslední minuty.